Aneb nikdy neříkej nikdy. ;-)

Brutální Auril
Nenadálý výron potřeby psaní a hle - tři novely byly za necelý rok na světě! A neboť mne vydavatelství, která nechtějí vydávat (což jsou v ČR v podstatě všechna), :-) k smrti otrávila, vydal jsem si to všechno sám jako e-knihu. Je zdarma ke stažení. Enjoy! :-) (235 stran, 2,1 MB)
Brutální Auril

Loki
Tak o tomhle jsem si myslel, že je to moje poslední publikované "dítě". (Říkal jsem si, že víc jich už asi nebude, neb potence po čtyřicítce rapidně ubývá.) ;-) Původně byla tahle povídka napsaná pro Parcon cca kolem r. 1992, vyšla až v r. 2003 ve Sborníku nejlepších povídek z Fantasy show (Parcon) desetiletí. Vzhledem k tomu, že se nachází ve zmiňovaném výběru, beru to tak, že je DOST dobrá! (Ale to jsou všechny...) :o)
Loki

Tak jako měl Pablo Picasso svoje "modré období", já měl "fantasy/horor období". ;-) (A stejně jako Pablo ho řadím mezi nejúspěšnější.) ;o)

Horory miluju. (Tedy - takové ty napsané nebo zfilmované horory... horory v běžném životě bych možná ani nemusel...) ;o) Ale stejně mě občas neminou...

Jak tak na to koukám, v podstatě skoro VŠECHNY tyhle "moje děti" byly vydány v NEMESIS. (To byl takový "postrevoluční" sci-fi časák, který se neudržel - asi proto, že tam tiskli takové kvalitní autory, jako jsem já...) ;-) Moje "dvorní redaktorka" byla pí Carola Biedermanová, kterou jsem sice nikdy osobně nepotkal (posílal jsem jí to poštou, a honorář dostával taky poštou), a kterou už ani bohužel nepotkám, neboť už není mezi námi. :-/

Tak jsem si trochu zavzpomínal - ta nostalgie je ale fakt "mrcha"! ;o) - a teď už hurá "do práce"...

Dům naproti
Ani nevím, co mě tehdy "inspirovalo" k napsání tohohle... Tak nějak matně tuším, že jsem chtěl napsat něco temně gotického. A vznikla z toho ptákovina jako obvykle. ;-) Jako "bonus k povídce" můžu prozradit, že nesympatické ženské postavy mých děl měly vždy jména mých ex-přítelkyň. (Což se dá pochopit... a možná i omluvit) ;-) I v případě KATEŘINY je tomu nejinak! ;o)
Dům naproti

Hrum
Hrum se původně jmenoval "Věc". Nicméně poté, co mi v jednom korespondenčním literárním workshopu - kde jsem tuhle povídku prezentoval - "vysvětlili", že tak zprofanovaný název jako "The Thing" prostě NELZE v žádném případě použít, ;-) jsem název změnil. (Jinak tam teda plkali samé hovadiny... ale v TOMHLE jsem jim nakonec dal za pravdu.) ;o) Musím říct, že literární workshopy jsou na prd - kdo psát umí, ten to umí i bez workshopu, a kdo ne, ten se to tam nenaučí...
Hrum

My a ti druzí
Asi jsem tehdy chodil v noci často ven... ;o) Jo - a ještě jedna "zajímavost" tady je. Piškula a Súzi byli mí spolužáci. (Věřte, nevěřte, nakonec se vzali, i když v té době spolu ani nechodili.) ;o) Súzi jsem vždycky sliboval, že o ní napíšu román. ;-) No - román to sice není, ale třeba by ji to potěšilo i přesto. (Kdyby o tom věděla.) ;o)
My a ti druzí

Mlha na Markušovce
Mlha byla povídka na "zadané téma" (Slovanské mýty, poptávka redakce), takže podle toho to dopadlo. (Já strašně nerad cokoli dělám "na povel".) :o) Paní Carola se vyjádřila, že je to nejslabší, co jsem napsal - ale že ji přesto vydá. Díky, paní Carolo! ;-)
Mlha na Markušovce

Dračí lejno
Tohle Nemesis tenkrát totálně popletla. Dračí lejno vydali v čísle 1/95 a jako autora uvedli úplně jiného člověka (p. Poláčka). Ten pak prý málem dostal infarkt, když viděl s jakým názvem je spojován. ;o) (Já teda nechápu, co se mu na názvu "Dračí lejno" nelíbilo!) ;o) Šešonk Mašveša je historická postava. Jde o nějakého - tuším asyrského - vojevůdce. Někde jsem to jméno zahlédl a moc se mi zalíbilo...
Dračí lejno